Pálava je pozdní moštová odrůda révy vinné, popínavé dřevnaté liány, tmavohnědého, čárkovaného tečkovaného kmenu (réví), jehož borka (kůra) se loupe v dlouhých pruzích.
Listy jsou malé až středně velké s 3-5 laloky mělké až střední hloubky, na rubu s hustým ochlupením, na povrchu zvlněný, kožovitý. Barva listů je sytě zelená. Řapík listu je krátký až středně dlouhý, lehce narůžovělý s uzavřeným výkrojem bez průsvitu nebo s oválným průsvitem. Olistění je hustší.
Obojetné (oboupohlavní) hroznovité květenství je pětičetné, samoopylovací (samosprašné), žlutozelené barvy. Hrozen je střední, dosahující průměrné délky 10-15 cm, průměrné hmotnosti 169g, někdy s 1-2 křidélky na středně dlouhé stopce, kónický, středně hustý.
Bobule jsou středně velké (13 – 15 mm), mírně oválné, světle červeno-šedé barvy, slupka je pevná, dužina šťavnatá, aromatická, kořenitá, s muškátovou vůní.
Olistěné výhony (letorosty) jsou na vrcholu výrazně bělavě ochlupené až plstnaté s karmínově červeným lemováním. Stonek je převážně zelený. Zimní pupeny jsou malé.
Odrůda Pálava začíná rašit v polovině dubna a kvete středně pozdně. Dřevo vyzrává pomaleji. Je náročná na umístnění, vyžaduje kvalitní, slunečné, teplé polohy bez zimních a hlavně jarních mrazů. Vyhovují jí výživné, středně těžké půdy s dostatečným zásobením vodou. Jarní mrazíky jí mohou uškodit, odolnost proti zimním mrazům je střední. Odolnost proti houbovitým chorobám je průměrná. Pálava kvete v polovině června, zraje (zaměkání hroznů) koncem srpna a dozrává v druhé polovině října.
Vysazená je hlavně na jižní Moravě v Mikulovské a Znojemské podoblasti, méně pak na Slovensku v Malokarpatské oblasti. Po roce 2010 je podíl výsadby odrůdy Pálava na vinicích v České republice okolo 1,1%. Odtud se také odvíjí pochybnosti nad původem záhadné záplavy sudových “Pálav” často ze Slovenska, které zjevně neodpovídají výsadbám v jednotlivých oblastech.
